Únor 2017

Tento jednopatrový barokní objekt (Michnův letohrádek) je pravděpodobně první stavbou architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera v Praze. Postavil jej v letech 1715 – 1720 pro hraběte Jana Václava Michnu z Vacínova po svém návratu z desetiletého studia architektury v Itálii. Půvabná vilka je zbudována v rozměrech 10 x 15 metrů, se schodištěm do patra, v němž se nachází sál s freskami od Jana Ferdinanda Schora.

Byl to malý a bezvýznamný hřbitov u kostelíka. Dnes je z něj jedno z nejnavštěvovanějších míst v Praze. Ano, hovoříme o Vyšehradském hřbitově. Vznikl už začátkem třináctého století. Leží zde velikáni české historie a jejich hroby jsou často uměleckými díly. Pojďme si některé z nich přiblížit.

Krásných pražských zahrad je bezpočet. Lidé v nich tráví volný čas, od prostého posezení na sluníčku a sousedského tlachání, po různé sportovní aktivity nebo venčení svých dvounohých či čtyřnohých miláčků. Některé zahrady jsou vyhlášené a hojně navštěvované. Pražská Grébovka, Gröbovka neboli Havlíčkovy sady, chcete-li, je zahrada trochu stranou zájmu veřejnosti.

Odlehlá zahrada na albertovských svazích, která byla po mnoho let označována jako ztracená, je po dlouholeté rekonstrukci opět otevřena veřejnosti. Ztracenka se stala nádherným klidným místem v centru Prahy, které návštěvníkům nabízí příjemný odpočinek v prostředí italské zahradní architektury. Během relaxace se před vámi rozprostře jedinečný výhled na Albertov, Podskalí a nedaleký Vyšehrad.

Diváci televizního seriálu Hříšní lidé města pražského si jistě při sledování svého oblíbeného filmu několikrát položili otázku, ve kterých místech se nacházelo doupě pražské ,,Galérky“, známé jako Jedová chýše. Filmaři si krčmu opravdu nevymysleli a my vám nyní prozradíme, kde jedna z nejvyhledávanějších krčem počátku 20. století stávala.

Pro Pražany to byla tehdy velká událost. Papaláši se bili v prsa, jaký je ten socialismus skvělá idea a co všechno socialistický, ve skrze dělný lid dovede. Asi tak nějak se holedbal před 40 lety generální tajemník komunistické strany Gustáv Husák, když přestřihával rudou pásku na mostě klenoucím se přes pražskou čtvrť Nusle.

Registrace

Nemáte oprávnění k registraci