Česke vysoké učení technické – nejstarší technika ve střední Evropě
Pražská technika jako nejstarší technická universita ve střední Evropě byla založena v roce 1707 dekretem Josefa I. Z počátku na ní studovalo pouze 12 chlapců, ale již na začátku 19. století měla několik set studentů a v roce 1848 skoro jeden a půl tisíce.
Na Remešský evangeliář omylem přísahali francoužští králové stovky let
Až do počátku 18. století francouzští králové slavnostně přísahali na toto evangelium při své korunovaci. Ve skutečnosti má tento dokument s francouzskou historií jen málo společného, z větší části vznikl v Emauzském klášteře a shodou okolností se dostal až do Francie.
Kostel svatého Jiljí v Praze na Starém městě
Kostel svatého Jiljí, památka, kde se snoubí prvky gotiky s překrásným barokním interiérem. Kostel je vyhledávaným místem nejen pro svou výzdobu, ale především pro bohatou historii, se kterou jsou mimo jiné spojena jména významných církevních představitelů.
Vyšehrad – rotunda sv. Martina je v Praze nejstarší
Praha – Po toulkách po pražském Vyšehradu se jistě zastavíte pod rotundou sv. Martina, která pochází, považte už z konce 11. století, tedy z doby vlády knížete Vratislava II. a je nejstarší rotundou v Praze. Se svým průměrem 6,5 m je také největší pražskou rotundou. Její zdi dosahují úctyhodné šířky – jednoho metru.
Palác Žofín – je pojmenovaný po manželce arcivévody
Slovanský ostrov byl mezi pražským obyvatelstvem považován za matku pražských ostrovů na Vltavě. Místní mu však neřeknou jinak, než Žofín. Je ale také jeden z nejmladších. Ostrov nejspíše vznikal mezi 17. a 18. stoletím náplavami, které přinášela v průběhu času řeka. Nejdříve vznikaly malé ploché ostrůvky a ty se pak s časem přirozeně a přírodně spojovaly v celek. Člověk do jeho tvorby zasáhl až po povodni roku 1784. Tehdy byl obehnán zdí a jeho zemina byla osázena stromy. Aby byl chráněn před vnějšími vlivy po celém jeho obvodu byly plánovitě vysazeny topoly.
Fastův dům (Mladotovský palác) nejtajemnější místo v Praze
Mnoho míst v Praze je opředeno tajemstvím a záhadami. Jednu z předních příček v tomto pomyslném žebříčku si více než století drží záhadný Mladotovský palác přezdívaný Faustův dům. Zde legendy i strašidelné příběhy kolují již několik století. Dům najdeme vedle krásné Dientzenhoferovy brány z doby okolo roku 1740, směřující do zahrady kostela sv. Jana na Skalce, o kterém ještě budeme hovořit.
ZÍTKOVY SADY S LEGIONÁŘSKÝM POMNÍKEM
Zítkovy sady leží pod Emauzy a jsou ohraničeny Palackého náměstím, Rašínovým nábřežím, ulicí Dřevnou a náměstím pod Emauzy. Sady vznikly na místech posledních zbytků starého Podskalí. Nepřehlédnutelnou dominantou je zde pomník věnovaný československým legionářům a obětem I. světové války.
Kostel sv. Jana na Skalce
Tento barokní kostelík patří k nejmenším barokním stavbám v Praze. V letech 1730 - 1738 byl postaven dle projektu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zasvěcen byl jednomu z nejoblíbenějších patronů barokní doby, svatému Janu Nepomuckému. Jeho název také hovoří o skutečnosti, že je postaven na skále.
Jiráskův most a okolí
Stavbu dalšího mostu přes řeku Vltavu v blízkosti již v té době existujícího mostu Palackého si vyžádala tíživá dopravní situace této oblasti, vyvolaná bouřlivých rozvojem pražského Smíchova. Po dlouhých úvahách byla zvolena trasa navazující na Resslovu ulici vedoucí na smíchovské nábřeží.
Události v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl svědkem posledních dnů hrdinných československých parašutistů. Po úspěšně provedeném vojenském útoku na nenáviděného zastupujícího protektora Reinharda Heydricha se parašutisté schovali v kryptě kostela a čekali na uklidnění situace nebo spíše na zázrak. Bohužel zázrak nepřišel a parašutisté byli vypátráni. Pojďme si říci jak to bylo.