Pražské památky

Původní Dolní letohrádek -  restaurace Šlechtovka  je neodmyslitelnou součástí Stromovky. K lítosti návštěvníků je ale nutno říci, že jí v současnosti příliš nesluší. Spíš jí dělá ostudu. Najdeme ji v jižní části Stromovky na úpatí letenského kopce. Ale vypadá zbědovaně, pohled na ni připomíná hrůznou apokalypsu a radost z něj asi mít nebudeme. Tu by mohl mít snad jen kníže Potěmkin.

V roce 1891 se Praha chystala na uspořádání Jubilejní zemské výstavy, což byla zajisté událost velkolepá. Při této příležitosti se zrodila myšlenka předvést světu něco zcela ojedinělého, unikátního a dosud nevídaného a hlavně neslýchaného. Od myšlenky nebylo daleko k nápadu a od něj k realizaci. Šlo o spojení tří veličin: umělecké – hudba, přírodní – voda a technické – osvětlení a hydraulický systém. Výsledným efektem mělo být ztvárnění hudby v kombinaci s osvětlenými vodotrysky, které měly zvukový zážitek dokreslit a zanechat v posluchačích neopakovatelný umělecký dojem.  

Pražskou budovu Lapidária se sbírkami Národního muzea najdeme v areálu pražského Výstaviště v Praze 7, hned poblíž hlavního vchodu. Jeho název je odvozen od latinského „lapis – kámen“. Sám význam slova přímo určuje účel objektu. V jeho útrobách se skrývají kamenní svědkové minulosti od 11. do 19. století, tj. architektonické, stavitelské a sochařské artefakty či jejich fragmenty, které jsou dokladem a odkazem našeho kulturního dědictví.

Pražské Výstaviště se od okamžiku svého otevření stalo zcela jedním z neodmyslitelných společenských, technických, kulturních i sportovních center Prahy. Rozsáhlý pozemek, na kterém se rozkládá, patřil původně Městu Praha. Pro svou polohu a snadnou dostupnost byl vybrán pro konání Zemské jubilejní výstavy v Praze. O mnoho let později byl pak, včetně na něm stojících nemovitostí, převeden do vlastnictví obce Praha 7.

Císařovy procházky, panské honitby a jiné kratochvíle urozených šlechticů jsou nám dnes známi pouze z historických pramenů. Jediným dosud žijícím svědkem císařských dob jsou však rostliny, jež po dlouhá staletí utvářejí jedno z nejkrásnějších pražských zákoutí - Královskou oboru. Ať už byla historie Stromovky jakákoliv, po všechny časy si však Královská obora zachovala své neposkvrněné přírodní scenérie, jež by jí mohly leckteré zámecké parky světa závidět.

V nejvýše položené části Královské obory se majestátně tyčí stavba, která jako lovecký hrádek pamatuje řadu českých panovníků. Jako své sídlo si honosný letohrádek vybral i generál švédský vojsk, ale především jej využívali čeští místodržící jako své letní sídlo. Pojďme si představit stavbu, která majestátně shlíží na celou  Stromovku - Královskou oboru.

Registrace

Nemáte oprávnění k registraci