Starý židovský hřbitov na Smíchově
Tajuplný a záhadný židovský hřbitov najdete na Pražském Smíchově. První podnět o založení židovského hřbitova, podala Smíchovská židovská náboženská obec. Usnesla se tak v roce 1788 a právě toto datum je považováno za datum založení Starého židovského hřbitova na Smíchově, který je znám také pod názvem Starý radlický hřbitov. Stavba byla zahájena díky nedostatku místa na židovském hřbitově v pražském Josefově.
Legenda o pražském Golemovi
Dnes se společně přesuneme do Prahy, konkrétně do šestnáctého století, do doby vlády císaře Rudolfa II. Jednalo se období nepokojů, kdy bylo na židovské obyvatelstvo uskutečňováno množství pogromů a dalších útoků. Rabi Löw se snažil obyvatele pražského ghetta chránit a také jim poskytoval duchovní útěchu. Legenda o pražském Golemovi tedy začal vznikat při snaze odvrátit útoky ze strany okolního křesťanského obyvatelstva.
Rabi Löw – rabín, který sestrojil pražského Golema
Jehuda ben Becalel, známý spíše pod jménem Rabi Löw, případně hebrejským akronymem MaHaRaL, patří k velice významným představitelům pražského židovství. Nejen, že se stal velmi významným rabínem, ale podle pověsti také strůjcem bájného pražského Golema. Pojďme se tedy společně s Rabi Löwem seznámit.
Historie židovského obyvatelstva v českých zemích
Pro formování historie českého státu byl důležitý nejen příchod Cyrila a Metoděje, ale také přítomnost mnoha kultur a náboženství. Jedním z nich byl také judaismus. Židé na českém území stanuli, podle dochovaných historických pramenů, již v 10. století. Existuje mnoho zdrojů, které o příchodu židovského obyvatelstva zmiňují. Jedním z nich je nejstarší česká kronika - Kosmova kronika.
Maiselova synagoga
Maiselovou synagogou zpět do desátého století a poté křížem krážem dějinami Židů v Čechách Tuto překrásnou židovskou stavbu nechal vystavět velice zámožný občan pražské židovské obce, primas Mordechai Maisel, v letech 1590 – 1592. Synagoga měla sloužit pouze soukromým účelům pro něj a jeho rodinu. Název nese pochopitelně podle donátora stavby. Byla vystavěna pouze díky privilegiím samotného císaře Rudolfa II. Jak známo z předešlých příspěvků, byl právě Mordechai Maisel oním dvorním Židem císaře.
Asanace židovského ghetta
Asanací židovského města přišla Praha o unikátní a ve světě ojedinělou kulturní památku. O asanaci neboli o částečném zbourání židovského ghetta se rozhodlo na přelomu 19. a 20. století z důvodů vyřešení katastrofálních sociálních podmínek a zejména hygienické situace v ghettu. Pojďme se blíže podívat co k tomuto radikálnímu a tragickému řešení vedlo.
Pražské židovské město a jeho památky
ŽIDOVSKÉ MĚSTO - JOSEFOV Židovské osídlení Prahy má velmi starou tradici - židovští obchodníci a penězoměnci se v Praze usazovali již od 10. století. Původní osada v oblasti Malé Strany byla v polovině 12. století vystřídána osídlením na dnešním Josefově.
Židovské tradice a zvyky
Pro judaismus je dodržování tradic, zvyků a všeho co je spjaté s židovskou kulturou, velmi důležité. Všechny tyto zvyky a tradice doprovázejí každodenní život židů a jsou doprovázeny specifickými znaky. Tyto židovské tradice vychází z hebrejských biblických knih a zejména z Tóry, která je nejdůležitější knihou judaismu. Ze svitku Tóry se následně při modlitbách předčítá. Nyní se seznámíme s tradicemi, které jsou pro židovskou kulturu nejdůležitější.
Život ve znamení Tóry
Základním dokumentem judaismu je Tóra, neboli Pentateuch, který je také nazýván 5 knih Mojžíšových. To proto, že se skládá z pěti hlavních částí. Každá z knih následně popisuje nejstarší dějiny Židů a tvoří také základ Starého zákona. Tóra je psána hebrejsky a vypráví o původu Izraelitů, a také o praotci židovského národa Abrahámovi. Nejčastěji je posvátný text sepsán ručně na svitcích pergamenu, který je upevněn na dřevěných tyčích. Tóra je využívána především k náboženským účelům.
Vysoká synagoga
Vysoká synagoga - soukromá modlitebna židovských konšelů. Synagoga, která dominuje Červené ulici, byla vystavěna společně se Židovskou radnicí a to v roce 1577. Stavbu zafinancoval, stejně jako ostatní památky židovské obce, zámožná primas Mordechai Maisel. Stavba, stojící přímo naproti Staronové synagoze, sloužila jako soukromá modlitebna židovských konšelů.