Vyšehrad – Boží muka, Kaple panny Marie Šancovské a Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Vpravo za rotundou sv. Martina se nalézají tři církevní památky. Dnes jsou již zapomenuty a většina návštěvníků o nich neví a nebo nejsou pro ně dost zajímavé. Přesto na Vyšehrad patří a v minulosti zde sehráli svoji úlohu. Pojďme se podívat na Boží muka, Kostel Stětí sv. Jana Křtitele a Kaple panny Marie Šancovské.
Vrtbovská zahrada
Naše další zastavení po zahradách pražského Petřína se bude týkat jedné z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších zahrad petřínského vrchu. Vrtbovská zahrada, je jednou ze čtyř barokních zahrad, které dotvářejí krásu Petřína. Pojďme se projít po zahradě, o níž se tvrdí, že je nejkrásnější zahradou svého druhu na sever od Alp
Vyšehrad – brána Špička
Za vyšehradskými tunely směrem k pevnosti se nacházejí zbytky kdysi stavebního skvostu. Stávala zde totiž mohutná brána Špička s devíti věžičkami. Dnes zde najdeme pouze zbytky původní věže a v nich útulnou kavárničku s krbem.
Vyšehrad – dům Popelky Biliánové a Jedličkův ústav.
Ještě před vstupem do nejstarší části pevnosti, od Táborské brány, najdeme dva domy. Jedná se o dům spisovatelky Popelky Biliánové a o známý Jedličkův ústav.
Vyšehrad – od napoleonských válek po současnost
Po napoleonských válkách se celá Evropa a i České království (v té době již přes 200 let součástí Rakouského císařství) ponořilo do klidnějších časů. A jaký to mělo dopad na Vyšehrad?
Vyšehrad – Leopoldova brána
Tato brána postavená v roce 1669 v raně barokním stylu, nese jméno rakouského císaře Leopolda
Vyšehrad – barokní pevnost
Po vydrancování husity a posléze znovuobnovení za vlády Jiříka z Poděbrad se z Vyšehradských rozvalin stává běžné středověké městečko. Z dnešního pohledu je těžko k uvěření, že zde žili vedle sebe měšťané, vinaři , řemeslníci a dokonce zemědělci. Opět vzkvétal i církevní život, který byl husitskými nepokoji nejvíce poznamenán.
Vyšehrad – období neklidu v Evropě
Koncem sedmdesátých let 17. století byla pevnost prakticky hotová. K zajištění bojeschopnosti a plného provozu bylo nutno zavést děla různých ráží a naplnit sklady "magacíny" výstrojním a výzbrojním proviantem. Ale uzavřená pevnost k chodu potřebovala mnohem více. Byla postavena zbrojnice, nemocnice, ubikace(kasárna) pro vojáky, dále kuchyně, kovárna, stolárna, mlýn, pekárna, stáje pro koně, chlévy pro dobytek a další nezbytnosti k chodu pevnosti, která měla odolávat mnohaměsíčnímu obléhání. Tímto byl Vyšehrad jako pevnost uveden do provozu.
Vyšehrad – Temné chvíle Vyšehradu
Mezi nejtemnější období mýtického Vyšehradu můžeme zařadit husitské hnutí v Českém království. V této době je starobylá hora nad řekou Vltavou vykradena a ponechána svému osudu. Pojďme se podívat, jak se to stalo:
Vyšehrad – Od počátku do husitské zkázy (apokalypsy)
Imposantní skála s řekou u svého úpatí a dvěma roklinami po stranách přímo vybízela pro zbudování opevněného sídla, které by chránilo pražskou kotlinu. Není tedy pochyb o tom, že různá osídlení chráněná palisádami a příkopy, zde existovala už v době, kdy člověk cítil potřebu dobývat. Můžeme zde již v raném středověku najít prvotní formu převážně dřevěného strážného hradu. Svědčí o tom nálezy mincí.